novinyhisteriekoncertshudbafotovideotiskfórumkontakt?

Vrány vleže (2006)

 

1. DO ZBRANĚ    (A.Hájek / J.Hájek)

kdybych ji měl
hned bych ji odjistil
když vidím co všechno
kolem se tu děje

vybrat si
zacílit
přitlačit
počkat si
pružina těší se
hrot už se směje

tak tuze se mi stýská po tuze
uprostřed příběhy nabytýho města

takhle mi u držky visí jen útržky…

 

2. POD ŠIRÁKEM    (K.Opatrný / J.Hájek)

tornu přes rameno
svačinu zabalenou
poctivě v neprodyšným obalu

tak si zpívá každej klacek
v hubertusu: „na shledanou“
na prahu začouzenejch „sky“ sálů

možná že vyhlíží velkej vůz
že je snad zaveze za Venuší oběžnicí
možná že vypili nebe kus
teď zvrací hvězdy
co spaly ve sklenicích

sú to strýci, permoníci
průkopníci „houmles punk“
řekli si kdysi:
teď budem chvíli kopat
uvidíme jakej to bude mít dopad

 

3. BRATŘI V KRKU    (J.Hájek, V.Čeřovský / J.Hájek)

konvice píská, oni přišli se smát nám
a botkám u vlezu, už se stýská
zašli si na biják, do řady přišli se smát nám
nikam se neschováš, vem další opiát

zpívaj si zpívaj si, zase vás najdem si

volná cimra
a volnej stůl
a volná židle
a volná sůl

a hromada písku, ty drzý kousky šutru
se posmívají za sklem, těšej se že to utnu

a co dávaj dneska v kině? „invazi barbarů?“

a další konvice píská, oni přišli se smát nám
a botkám u vlezu už se stýská
zašli si na biják, do řady přišli se smát nám
nikam se neschováš, vem další opiát

obsazená mísa
a zbytečnej stůl
a propocená postel
a rozpuštěná sůl

a běsný budík, velká a malá ruka
drze se posmívají pod sklem, hrůza jak to cinká

a co dávaj dneska u nás? „invazi bacilů!“

 

4. PANOPTIKUM    (V.Čeřovský, K.Opatrný / J.Hájek)

chce si se mnou povídat o mně
neumí nic neudělat pro mě
ostrá žhavá nevinná do mě
uzavřená, otylá, čeká na mě v domě

láká mě a pro mě chystá krásný sen
ať jdu zevnitř sebe za ní někam ven
někdy stojí jindy leží noc či den
když ji hladím, když ji držím pod stolem

jedna paní s cigaretou vykukuje do prostoru
modrej dým jí halí oči podivnýho maratónu

jeden pán se bojí sucha jal se státi doktorem
teploměrem dráždí ticho, zraky rejdí cizím bachorem

jedna slečna na dýdžeje ve tmě myslí unyle
chudák v kleci celej večer bude dobrej na pole…?

u prvního svýho pivka chlapem dýchá mladý borec
čeká na ní na příšerku nekonečnej dorostenec

odbila dvaadvacátá a běží dál
pingl to konečně všechno vyházel
ježek zase kvete ve tmě pýchou
tak snad už abych taky šel?
tak snad už abych taky šel!

doslov: „neseďte tu, jděte domu, kdo se má na vás koukat?!
běžte ke svejm ženám, vy platonický citoví sponzoři, vypadněte!
tak zase zejtra, čau!“

 

5. MUZIKANT    (J.Balvín, K.Opatrný / J.Balvín)

šplhá posloupně
časem postupně
náhle okamžitě
ztracen v plasticitě

původce davu
necítí hlavu
mysl má v ruce
hudbou je v půlce

na cestě k meditaci
způsobí defloraci
panně kruté
děvce svaté
realitě

 

6. BEZ BLIŽŠÍHO POPISU    (K.Opatrný / J.Hájek)

je to radost a povinnost
když užší nos ti sluší
- jseš otcem!
- teď oslavuj…

 

7. NAD RÁNEM POD TRÁMEM    (V.Čeřovský / J.Hájek)

co může bejt lepší
než když je tři čtvrtě na tři
a já tady čekám
ona si potřetí zívla - jazz

co může bejt horší
než když je tři čtvrtě na tři
a já tady čekám
ona pořád zívá - jazz!

a večer plnej rána
zatím večer plnej rána
pár světel
ona už zase zívá

se potkali se nad ránem se spolu
se stíny protínají na zdech
líbají se a intenzivně sledují
kam se jejich nosič pohne

mezitím dítě večera
učí se dělat světlo

 

8. HROMADNÝ  ODLET    (J.Hájek, K.Opatrný / J.Hájek)

sédej!

startujou motory
snad už jsou dospělí
nemají na meďák
startujou žiguly

„hopá, ty jedou nebezpeč“

obyčejní lidé, obyčejní lidé
rostou jim břicha a skřípou motory
obyčejní lidé, obyčejní lidé
v opravnách píšou: „nechoďte nakupovat hladoví!“

„dej pózor - néboj, já holki nepřejíždim autem“

kurva!
to je alternativa, autem na piva

a dost?!

 

9. V PORODNICI    (V.Čeřovský / V.Čeřovský)

zuby ticha těší se na malého idiota
pohoupou ho na provaze a vyrvou z břicha
teď ještě jméno!

 

10. AHOJ JEŽÍŠKU    (S.N.S. / J.Hájek)

přišel za ní, neutrální
přespal u ní, za zeptání
myslí na ni, vzpomínání
nezahynul, jen se sklání

u stolu v oděvu nedbalém sedí, spí
za sebe v zrcadle pamětí hledí, křtí
u stolu v oděvu nedbalém sedí, spí
myšlenku v oprátce o jiné památce, sní

šli po nás, šli po nás
ti co s náma bydlí
šli po nás biblí, jau!

šli po nás, šli po nás
ti co s náma bydlí
šli po nás lanem s dřevěnou židlí

 

11. TRAKTORISTA    (V.Čeřovský, K.Opatrný / J.Hájek, V.Čeřovský)

ten chlapec, o kterým tu jde řeč
jezdil traktorem
to měl ještě drapák nějakou váhu…
tak sem si ho stop

masírován vydatnými kyselými dešti
vozil s sebou svoji krabičku poslední záchrany
a v ní:
klíče od tý
co se s ním nikdy nechtěla rozejít
práskačku od tý
co nikdy nepoznal její tělo
knížku od tý
co chodila spát vždycky dýl než on
no a housku, kus sekaný, termosku s cikorkou
si prozpěvoval:

kouří se z komína ústavu chorých
kdejaká plodina dozrává v polích

nestálo to za sezení! přesto díky za svezení…
nestálo to za sezení… přesto díky za svezení!

 

12. TROSEČNÍK    (J.Hájek, K.Opatrný / V.Čeřovský)

tam někde na chatě, tam někde u zábradlí
tam někde pod trávníkem, tam někde on
tam zatím ona, tam zatím ona hledá
tam zatím ona, neví že on…

tak nějak trosečník, tak nějak na moři
pozvolna povolná, poslední loď
tak nějak trosečník, tak nějak na moři
pozvolna povolná, klidně si hoď

tak nějak na chatě, tak nějak ona hledá
tak nějak u zábradlí, klidně si hoď
tak nějak na chatě, tak nějak ona hledá
tak nějak pod trávníkem, poslední loď

tam někde…?
pozdě!

 

13. BLAŽENÁ KANTORKA    (K.Opatrný / J.Hájek)

pochodující úsměvy
neúnavná gesta
radost z práce zdá se mi
na míru šitá vesta
a já nahý

 

14. NA POHODU    (K.Opatrný, A.Hájek / J.Hájek)

někdy prostě mám chuť udělat si takovou pohodu
zapálit si doutníček, na chvíli zradit hospodu
koupit si lahváček v přívětivém bufetu
najít volnou lavičku s výhledem na řeku

na hladině vlnky líbezně šplouchají
co si asi rybky ploutvičkami šeptají?
jsem tak trochu zvědavý, i když nemám plavky
tak ať se drbny pasou, nezmáčím si gaťky

a jdu si tou pohodou sám
jsem sobcem, adeptem na šrám
do putyky nepůjdu, mezi bandu pobudů
to si radši s rybkama, bobra ticha dám

dochází mi kyslík, ale mi to nevadí
kamarádky rybky, mi prý nějaký schovají
a potkala mě jedna policejní rybka na udání, evidentně byla mladší
řekl jsem si akorát: „bude jich čím dál víc…“

tak jsem se naučil plavat!

 

15. HADIPUD    (K.Opatrný, A.Hájek / J.Hájek)

vážně to hade
vážně to lámeš?
kostičky praskají
lhostejná mládež

co když to hade
co když ta blíž
co když ta zdála se tuctová
přece jen byla zvážnělá myš?

nemyslíš hade
že taky zvážníš?
lhostejný hade
že sebe trávíš?

zvaž to hade
zvaž to lhostejný
zvaž to půl napůl
zvaž to vážný hade

horké tlapky, čtyři stopy
hadí tělo kráčí
had se veze na kryse
vážně tělo vláčí

 

16. ARISTOKRATOVA KLÍŠŤATA    (K.Opatrný / J.Hájek)

přijel jsem se zlými úmysly do šera
to prázdno mě ubilo, zbyla jen nevěra
taková vyrytá do kousku svědomí
nevím proč narostlo s ním i to šeření

teď na mě významně jak okem mrká
ta stará proclená levá ruka
nevyjedou blažené karavany básníků
jsem sobě králem, zlatým patronem samodnů

né - jé - to se mi zdálo
takovejch kocovin přál jsem si málo
né - jé - to se mi zdálo
zase jsem naletěl na cizí stálost

 

17. NĚHA    (J.Hájek / J.Hájek, R.Král)

motto: „chtěl bych ležet u tebe v postýlce, hladit ti vlásky
a prstíkem na těle psát ti vzkazy lásky
zlehka se rtíky dotýkat tvé kůže
a na polštář sypat ti spoustu lístků z růže“
to sem kecal…

chtěla si kytici
dám ti svůj narcismus
chtěla si při svíci
zhasnu tvůj purismus

vlákám tě do lesa
černýho hnusu
do rány krvavý
dostaneš pusu

dvě oči lesklé klamné a lstivé
tam mozek bez ceny
kde pudy chtivé
dvě ruce které neuváznou
tancují tiše
svoji čistku ráznou

vida se koupati, ty
už ne sám, já
ne s tebou a už ne sám, já

vida se topiti, já
na oko…
pořád ne sám, já

nepodvedena, ty!
pořád ne sám, já!
za vodou…

 

(c)1989created&designedbymajk